Obermaierová ztratila svou životní lásku. Charismatickému hříšníkovi vystavil osud nekompromisně účet. Tajnosti slavných
09.02.2017
Foto: Činoherní klub
Popisek: Michal Pavlata
Měl pověst proutníka, sám s tím ale nesouhlasil. Tvrdil, že byl spíš nejznámějším paroháčem. S mimořádně krásnou spolužačkou a kolegyní chodil pět let, ona s ním ale pouze tři. „Já měl parohy, které se téměř dotýkaly hvězd,“ prohlásil Michal Pavlata.
Bolek Polívka o něm kdysi prohlásil, že je jedním z nejlepších neznámých herců, které zná. Jeho manželka o něm zase říkávala, že je celoživotní dorostenec. Mimořádná osobnost, skvělý herec a dabér, který nedávno bohužel prohrál nerovný boj se zákeřnou rakovinou, podle ní zkrátka nikdy nedostal rozum. Jenže bez nezničitelného smyslu pro humor, všestrannosti a chuti naplno se pustit kdykoli téměř do čehokoli by nebyl Pavlata Pavlatou. „Samozřejmě že jako každý herec i já chtěl tohle povolání dělat proto, abych byl slavný. No a teď jezdíme na zájezdy třeba v sestavě Chýlková, Žilková, Polívka, Vetchý, Nárožný... a já. A protože nepiju, tak mě tam všichni mají za jejich šoféra. Přistupuje k tomu pak někdy i moc tisku, protože když si diváci přečtou moje jméno v programu, občas se zeptají: Nejste náhodou příbuzný toho novináře? Nebo nejste to snad přímo vy, Mistře?“ prohlásil v rozhovoru pro web legendárního pražského Činoherního klubu.

V roce 1973 v kriminálce Zlá noc
Otec chtěl mít doma profíka
Narodil se 15. července 1945 v moravských Kvasicích u Kroměříže v rodině úředníka, velmi brzy se ale rodina přestěhovala do severních Čech, a tak Michal nakonec vyrůstal na venkově u Jablonce nad Nisou. Herecká kariéra ale nebyla z jeho hlavy, připravovat se na ni začal velmi brzy, protože si to přál tatínek, který byl velkým milovníkem divadla a přál si mít v rodině profesionála. A tak Michal recitoval, již v dětství začal vystupovat v Severočeském kabaretu a nakonec vystudoval herectví na pražské DAMU. Již jako student začal pohostinsky účinkovat v Hudebním divadle Karlín a v Činoherním klubu a poprvé také přičichl k filmu, když dostal epizodní roli v dramatu Martina Friče Lidé z maringotek, natočeném podle slavného románu Eduarda Basse. Studium zakončil v roce 1967 absolventským představením Milenci z kiosku. Jeho profesionální kariéru ale nakonec otec málem pohřbil, když v padesáti letech emigroval do Švýcarska, čímž vážně ‘pokaňkal‘ synův kádrový profil.

Michal Pavlata se stal jedním z nejžádanějších českých dabérů
Nejznámější paroháč
Mezi kolegy měl pověst velkého proutníka, kterému žádná neodolá, Pavlata ale s tímto tvrzením nesouhlasil a o svých partnerkách nikdy nic neprozradil. S jedinou výjimkou. Zdůrazňoval, že se stal nejznámějším českým paroháčem. Jeho první velkou láskou totiž byla herečka Jaroslava Obermaierová, s níž se seznámil během studií. „Byla mimořádně krásná, takže chápu, že nemohla mít jen jednoho chlapa. Já s ní chodil pět let, ona se mnou tři. Já měl parohy, které se téměř dotýkaly hvězd. Dodnes jsme ale přátelé,“ usmál se trochu nostalgicky. Jeho dlouholetou partnerkou pak byla Eva Svobodová, s níž žil čtyři desetiletí, zemřel ale bezdětný. „Moje žena, která mě bohužel opustila před šesti lety, o mně vždycky říkala, že jsem doživotní dorostenec. Dlouho jsem si myslel, že je to pochvala. Až teď jsem zjistil, že si ze mě dělala srandu a měla svatou pravdu. Aby byl člověk v životě šťastný, musí být zamilovaný. A to já jsem!“ nechal se slyšet.

Se svou velkou láskou Jaroslavou Obermaierovou
Hřích, který se neodpouštěl
Slibný začátek jeho filmové kariéry odstartovala hlavní role neúspěšného amatérského zpěváka v roce 1968 v hudební komedii Vladimíra Čecha Bylo čtvrt a bude půl, v němž za něj nahrál pěvecké party Václav Neckář. Další hlaví roli mu o čtyři roky později nabídl znovu Čech, tentokrát v dramatu Svatba bez prstýnku, a poslední větší hereckou příležitost dostal v roce 1973 v kriminálce Zlá noc. Pak už byla jeho filmová činnost výrazně omezena na vedlejší až epizodní role, především kvůli otcově emigraci. Od roku 1969 strávil téměř čtvrt století v angažmá v pražském Divadle E. F. Buriana. Po jeho zániku hrál krátce v Městských divadlech pražských a v roce 1994 se stal členem souboru Činoherního klubu.

S Janem Kanyzou a Vladimírem Kratinou v seriálu Expozitura
Nebezpečný hlas
Koncem sedmdesátých let začal pracovat i pro televizi a zahrál si v dlouhé řadě inscenací i seriálů. Současně začal působit jako dabér, mimo jiné například namluvil Jiřího Korna v pohádce Honza málem králem. Nejširšího uplatnění se ale dočkal až po roce 1989, kdy došlo k mohutnému přívalu zahraničních projektů. Jeho dabingové role se počítají na tisíce, a tak ani není divu, že ho lidé poznávali především po hlasu. „Hlas je nebezpečný v tom, že když na jevišti promluvím, tak v hledišti si už špitají – to je ten chlap ze seriálu Magnum!“ prozradil deníku Aha!. Díky hlasu se uplatnil také v rozhlase a v uměleckém přednesu a v letech 1999 až 2006 byl členem Rady Českého rozhlasu. Pro rozhlas psal scénáře k pořadům o populární hudbě, s níž přišel poprvé do styku již v době vojenské služby jako příležitostný textař skupiny Rangers. Psal také pravidelně fejetony pro Lidové noviny, vydal dvě knihy (Zápisky plebejce a Pro dámy na balkónech) a působil jako pedagog na DAMU.

S Bolkem Polívkou v roce 2015 v divadelní hře Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho
Nad pohřbu bylo i veselo
Nad rakovinou již Michal Pavlata dříve jednou zvítězil, bohužel po čase zaútočila znovu. Své zdravotní problémy ale dlouho úzkostlivě tajil a začalo se o nich otevřeně mluvit až v listopadu 2015, když se nemohl zúčastnit křtu knihy Rumová nevěsta, veršů z pozůstalosti básníka a textaře Pavla Vrby. Navíc vinou chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) přišel i o svůj krásný hlas. Na jeviště ani před kameru se pak už bohužel nevrátil a dlouhý boj o život 21. ledna 2017 prohrál. Smutnou zprávu oznámil jeho mladší bratr, bývalý senátor Josef Pavlata. „Poznal jsem ho na DAMU, když u okna kouřil. Ve tváři měl takový ironický úšklebek, který znamenal mám tě rád, ale i polib mi prdel. Učebnou zaznělo nazdar a po dlouhé době jsem objevil slovo chlap. Chlap to byl obrovský. Zvláště před ženskými jsem měl pocit, že vyrostl o půl metru,“ prohlásil o něm při posledním rozloučení Tomáš Klus, kterému se dokonce podařilo smuteční hosty několikrát rozesmát. A právě to by si Michal Pavlata určitě přál.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Adina Janovská