Česká verze bitcoinů – dobytkojny. Komentář Štěpána Chába

Foto: Hans Štembera

Popisek: Pavel Blažek

Ministr Pavel Blažek rezignoval. A krajinou se rozezněla krásná melodie nejhranějšího českého politického šlágru – my nic, my muzikanti.

Nejdřív začneme trochu nudně. Vysvětlováním, jak to s těmi bitcoiny vůbec je. Někdy v roce 2009 (asi) na mě na jednom diskusním fóru vybafla informace, že vznikla revoluční internetová měna. Bitcoin. Stálo tam, že to bude trhák. Uvěřil jsem a začal se po zahraničních fórech ohánět po tom, jak si nějaký ten bitcoin pořídit. Jeden stál kolem stovky. Dokonce jsem si založil bitcoinovou peněženku a pak, při zoufalém pohledu do peněženky, zjistil, že buď koupím pár bitcoinů a odepřu dětem jídlo, nebo jim jídlo neodepřu a vzdám se možné budoucnosti milionáře. Asi je jasné, kterou cestou se má nebohá osoba vydala.

Naskočil jsem asi na měsíc na těžbu takzvaných satoshi (takové haléře bitcoinu, jeden bitcoin má 10 milionů satoshi), tak se v tu dobu po domácnostech dalo trochu fenoménu doby získat. Po měsíci intenzivní těžby jsem získal několk málo satoshi. Pokud bych chtěl dosáhnout na celý bitcoin, musel bych za dané rychlosti jeden těžit několik let. To je ale vyloučené, protože s postupem času se těžba ztěžovala, zpomalovala a aby to dávalo smysl, člověk by musel mít fabriku naplněnou výkonnými počítači, které by těžily 24/7. To samo o sobě vylučuje možnost, že by bitcoiny v takové výši mohly být výsledkem těžby.

Za tu dobu hodnota bitcoinu vyletěla. Dneska je jeden bitcoin za dva a čtvrt milionu. Děti, když jsem je tím chtěl pobavit, zhodnotili mé vizionářské investování do večeře místo bitcoinů větou vpravdě holou – táto, ty jsi ale vůl.

Teď se vrhněme na pana Jiřikovského. Pan Jiřikovský si po absolvování zámečnické školy řekl, že nebude křeček v kole, který dostuduje, bude brát průměrnou mzdu, po třiceti letech splatí hypotéku a pak poslušně ulehne do rakve. Nic takového. On bude mít důchod daleko dřív. A rozhlédl se, absolvent jeden, po trhu práce. Došlo mu, že legální prací se sice seje spousty pšenky, ale sklízí ji většinou za člověka jiný. A tak se obrátil na darknet, líhniště kriminálních rejdů a policejního sledování. I já tam jednou vlezl, abych zjistil, co to je. A když jsem konečně našel nějakou stránku, byl na ní hned v úvodu až děsivý zadek, tak jsem polknul jícnem vracející se večeři, vypnul to a už tam nikdy nelezl. Trpím jistým estetickým znevýhodněním. Skutečně „vošklivý“ věci se mi nelíbí.

Pan Jiřikovský se nezalekl. Ba naopak. Založil si na darkwebu trh s drogami, posléze vykradl peněženky těch, kteří na trhu obchodovali. Zdá se, že na počítače byl šikovný. A na takových trzích se platí výhradně v bitcoinech. Proč? Bitcoin je nádherně anonymní měna. Nejde ji přisoudit k jednomu člověku. Jediné, jak můžete vlastnit bitcoin, je s bitcoinovou peněženkou, která se dá otevřít jen s jedinečným a většinou setsakra zapeklitým heslem. I když, záleží na vás, jaké si tam dáte. Fungovat nejspíš bude i heslo 1234.

Nuže, dál. Pan Jiřikovský byl polapen policií a obviněn z obchodování s drogami, nepovoleného ozbrojování a falšování dokladů. Vyslechl si rozsudek devíti let za mřížemi a tam také nastoupil. Přičemž policie mu zabavila elektroniku, včetně počítače, kde měl svou zaheslovanou bitcoinovou peněženku. Celých těch devět let se heslo snažili naši strážci zákona prolomit. A i přes platové a jistě nemalé výdaje, které jsme do této bohulibé činnosti ze státního vydali, se jim to nepodařilo. Když si pan Jiřikovský odsloužil svůj trest, elektroniku mu vrátili.

Jenže otevřít peněženku se pan Jiřikovský bál. Stát by mu mohl bitcoiny zabavit, protože stále pocházely z kriminální činnosti. Přišel tedy s pojapaným plánem, který mu krásně vyšel. Nabídl ministru Blažkovi, že státu daruje miliardu. V normálním státě, kde skutečně platí právo, by ministr pana Jiřikovského rétoricky propleskl a čekal, až policie prokáže, že pan Jiřikovský nabyl bitcoiny za pomoci zločinných rejdů na darkwebu. V tu chvíli by si takový ministr mohl být jistý, že všechny bitcoiny propadnou státu a ten získá daleko víc než jen jednu miliardu.

Jenže máme tu naši českou verzi právního státu. Pan Blažek kývl na darovací smlouvu. Proč Jiřikovský potřeboval, aby ministr takovou nabídku přijal? Tím mu posvětil otevření peněženky, legalizoval tím použití peněz pocházejících z kriminální činnosti. Blažek tak zločinci, jenž si své odpykal, umožnil použít peníze, které ovšem získal z kriminální činnosti. Což je proti morálce a nejspíš i proti zákonu. V tu chvíli se vlastně z bitcoinů stala česká verze – dobytkojny. Vláda legalizovala peníze pocházející z kriminální činnosti a umožnila tak kriminálníkovi, aby si takové peníze užil.

Ze strany pana Jiřikovského se jednalo nikoliv o žádost o odpuštění, ale o účelovou darovací smlouvu, kdy použil v tomto ohledu nejspíš trochu jednoduchého ministra Blažka a jeho odeesáckou mžurku na očích, když se mluví o penězích. Však, nejsou žádné špinavé peníze, jsou jen peníze.

K otázce informovanosti. Věděli o dobytkojnech Stanjura a Fiala? Nemohli nevědět. Státní kasa a státní rozpočet není domácí holubník, kde si jeden vezme, druhý přisype a pak si to obrátí a nějak to funguje. Státní rozpočet je jako americký Pentagon. Nejstřeženější kapitola ve státě. Přísně hlídaná, kontrolovaná a zavalená až vogonskou podobou byrokracie (tedy pevně v to doufám). A je naprosto jasné, že o tom musel přinejmenším ministr Stanjura velmi podrobně vědět. A pokud premiér Fiala není jen panák na okrasu a automat na vykřikování laciných politických hesel, musel to vědět také. Musel. Je vyloučené, že by o tom nevěděl.

Z toho logicky plyne, že by měli oba následovat Blažkova příkladu a podat rezignaci. Vyvodit politickou odpovědnost, kterou tak chválí u Blažka, protože byli součástí legalizace peněz pocházejících z kriminální činnosti. Legalizace velkého množství peněz. Přičemž dar ve výši miliardy má umlčet kritiku. Obrovské množství peněz. To jednoho zarazí. No, řekl bych, že Jiřikovskému zůstalo za nehtem daleko víc. A ty peníze, jak zkonstatovaly soudy, pocházely z kriminální činnosti.

V tomto ohledu je pak nanejvýš zajímavé vystoupení pirátského Ivana Bartoše na schůzi Poslanecké sněmovny, kde ten odhalil velmi podivné kroky ministry Stanjury stran zdanění kryptoměn. Stanjura se nedávno tzv. poslaneckým přílepkem pokusil přidat do legislativy, že prodej kryptoměn nebude podléhat zdanění. Další náznak toho, že Stanjura nejen že o věci věděl, on byl pevnou součástí. To zní jako příprava, nikoliv jako náhoda.

Humorné na tom je, že se objevila informace, že se kolem dobytkojnů motal i Blažkův kamarád Martin Nejedlý. Až mám pocit, že peristaltika střev mafiánské podstaty české politiky se zase pohnula. Jiřikovský má peněz skutečně na rozhazování. Následuje můj dohad - kolik Blažkovi slíbili? Otevřel kriminálníkovi peníze v hodnotě přinejmenším dvanácti miliard, ohrozil tím politickou stabilitu země, na svých spolustranících Fialovi a Stanjurovi nechal skutečně odporný nános podezření, že v tom jedou také. Tohle se nedělá jen tak z kamarádství, z dobré známosti. 

Hodíme morálku do pangejtu, když jde o takovou sumu, jakou je miliarda? U této vlády žádné překvapení. Asociálnost je její agitace. Podstata ODS je prostě kmotrovská a měla už dávno zmizet v septiku našich zlých zkušeností s novodobou historií. Petr Fiala sice neustále lacině plácá o hodnotové ideologii, ale v pozadí je vždycky tohle. Jen to teď opět vybublalo na povrch. Špičky kmotrovské ODS jsou si jisté v kramflecích, tak přestaly už zase dávat pozor. Je dobře, že těsně před volbami. To by mohlo kmotry zase zahnat do opoziční bezvýznamnosti.

A ještě malý dodatek. Je až fascinující, jaké detaily se do veřejného prostoru dostaly. Pan Jiřikovský, ať je jeho minulost jakákoliv, si svůj trest odseděl a teď je na něj upřená pozornost celé země. A to včetně videa a reportáže z jeho bydliště, kdy novináři Novinek natáčeli jeho dům. Namalovali mu tím na záda terč? Pan Jiřikovský, jak zní ze zpravodajství, vybral bitcoinové peněženky. Po něm teď nejdou jen novináři Novinek, ale i jisté kruhy z podsvětí. Málo peněz jim nesebral. 

Vložil: Štěpán Cháb