Před inkluzí už neutečete. O školství s učitelem
19.05.2025
Foto: Ilustrační foto Pixabay
Popisek: Sociální pedagogové budou tlačit na učitele, aby neřešili agresivní chování žáků přísně, ale „v rámci podpory“
Novela Zákona o pedagogických pracovnících, kterou má ve třetím čtení projednat Poslanecká sněmovna, je další z nejnebezpečnějších zásahů do českého školství.
Místo aby řešila podstatu problémů, zavádí systémové změny, které povedou k diskriminaci dětí na základě sociálního původu, a také umožní měnit spádovost škol prostřednictvím katastru nemovitostí. Půjde namíchat děti do škol dle libosti, jak si budou sociální inženýři přát.
Projednání této novely pod tlakem neziskovek vláda protlačila jako pevný bod programu na jednání sněmovny ve středu 28. 5. 2025. Neziskové organizace si prostřednictvím ministerstva prosadily změny, které reálně poškodí naše děti, ač se tváří jako vrcholné dobro. Nyní v otevřeném dopise apelují na sněmovnu, aby zákon stihla včas schválit.
Zneužitelná změna spádovosti – před inkluzí už neutečete!
Velmi nebezpečným prvkem novely je možnost úřadů měnit spádové obvody škol podle potřeby. Oficiálně se argumentuje snížením administrativy, ale ve skutečnosti jde o nástroj k vynucování ideologických experimentů na dětech – viz citace z důvodové zprávy níže.
Úřady budou moci přesouvat žáky mezi školami za účelem „integrace znevýhodněných (problémových) dětí“. To povede k tomu, že žáci z dysfunkčních rodin nebo žáci s výchovnými problémy budou umísťováni do tříd s dětmi, jejichž rodiče dbají na vzdělání. Místo řešení příčin problémů stát rozptýlí problémové děti, čímž sníží úroveň výuky pro všechny.
Důsledkem bude ztráta stability pro rodiny. Rodiče si už nebudou moci vybrat školu podle kvality, protože úřady budou moci libovolně měnit spádové oblasti. A to přestože dle Školského zákona mají právo vybrat dítěti školu, která bude odpovídat jeho individuálním potřebám.
Kromě toho se zlikviduje motivace škol zlepšovat se. Proč investovat do kvality, když o zařazení žáků rozhoduje úředník s aktivistou za zády?
Tento bod novely je čistým příkladem sociálního inženýrství
Stát místo podpory rodin raději „promíchá“ děti a doufá, že se problémy vyřeší samy. Fakticky vychované děti zneužívá jako výchovnou pomůcku k pozvednutí těch méně vychovaných. Otázkou je, zda se zkažená jablíčka v inkluzivním košíku uzdraví, nebo ta nezkažená zkazí. Zkušenost s jablky nám dává jednoznačnou odpověď. Ale „odborníci“ poručí větru, dešti, jablíčkům i lidské duši. Ve skutečnosti to povede jen k větší frustraci učitelů i rodičů. Zde je slíbená citace z důvodové zprávy:
„Cílem návrhu zákona je nově vytvářet spádové obvody škol prostřednictvím základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN), který provozuje Český úřad zeměměřičský a katastrální (dále jen „ČÚZK“). Stanovování spádových obvodů prostřednictvím elektronického zápisu v systému RÚIAN významně sníží administrativu na straně obcí (nebudou již muset vydávat standardní vyhlášku, úpravy ve spádových obvodech se budou rovněž činit změnou v zápisu apod.). Rovněž tato změna bude znamenat zásadní podporu pro řízení vzdělávací soustavy v kontextu snižování nerovností ve vzdělávání.“
Čtete správně. Cílem je řízení spádovosti. Přitom je třeba si uvědomit, že katastr nepracuje jen s obvody a ulicemi, ale i s jednotlivými domy! Po schválení novely bude možné upravit spádovost jakkoliv. Třeba způsobem: dům č. 255 škola A, Dům 256 škola B. Tím končí spádová turistika – školu už si nevyberete!
Nesmíme zapomínat, že obce mají povinnost upravit spádovost tak, aby na jejich území nevznikla žádná vyloučená škola – to je ono „snižování nerovností“ z důvodové zprávy. Tento záměr schválil Robert Plaga s Andrejem Babišem ve Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a Fialova pětidemolice tuto strategii v plném rozsahu převzala.
Pod slovem „indexace“ se skrývá nerovný přístup k dětem a diskriminace
Jak jsem již napsal, jedním ze záměrů novely je rozdělení škol podle „potřebnosti dětí“. Nedošlo-li ke změně oproti původnímu návrhu, mají být školy rozděleny do čtyř skupin, přičemž každá skupina bude dostávat jiný finanční příspěvek na žáka.
To se už děje, ale není to uzákoněno. Za Roberta Plagy byly z tzv. Národního fondu obnovy vyčleněny peníze, z nichž jsou některým školám už nyní posílány peníze navíc právě na základě sociálního původu dětí. Důsledkem je, že na hory dnes jezdí mnohé děti, jejichž rodiče nikdy nepracovali, zatímco děti těch ostatních, tzv. pracující bída, jezdit nemohou, protože na to rodiče prostě nemají.
Tato opatření mají vyrovnat rozdílnou kvalitu škol, které se navzájem liší, až o dva roky – to, co někde umí sedmáci, se jinde učí v devítce! Zákon neřeší příčinu, tou je od roku 2004 zavedení RVP, v jejichž důsledku má každá škola jiný vzdělávací program. Nejsou-li jasně a měřitelně nastaveny požadavky, nemůžeme dosáhnout srovnatelných výsledků. Zvláště pokud z Bekova nového RVP zcela vypustili znalosti. Výstupu pro 9. ročník, definovanému „žák rozezná geometrické tvary“, vyhoví škola, jejíž žáci poznají obdélník a čtverec, stejně jako škola, jejíž žáci navíc znají kruh a trojúhelník.
Likvidace nezávislosti ředitelů
Novela výrazně posiluje pravomoci České školní inspekce. Ta bude moci napřímo odvolávat ředitele škol, pokud se jí nebude líbit jejich přístup. Ustrašení a „finančně loajální“ ředitelé budou prosazovat ideologické „inovace“, zatímco sebevědomí a nezávislí pedagogové, kteří pravidla dotační prostituce nepřijmou, budou moci být odstraněni.
ČŠI bude mít větší slovo při výběru ředitelů, což povede k tomu, že místo odborníků budou vybíráni lidé, kteří „zapadnou“ do státem nastaveného kurzu na základě „správného postoje“ – jak stanoví Strategie 2030+.
Tento bod jasně ukazuje, že cílem není podpora škol, ale jejich totální podřízení politické moci. Místo autonomie ředitelů bude vládnout úzká skupina aktivistů z MŠMT a jejich spřátelených neziskovek, které vytvořily Partnerství pro vzdělávání 2030+, jež má podpořit implementaci Plagovy Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. ČŠI bude tomuto progresivistickému marši rázně práskat bičem do kroku. Co na tom, že o školství rozhodují lidé, kteří nemají přímou zkušenost s každodenní realitou škol?
Podpora zanedbávání dětí pod pláštíkem „pomoci“
Novela zavádí pozici sociálního pedagoga, který má za peníze nás všech „pomáhat znevýhodněným dětem“. Zní to ušlechtile, ale ve skutečnosti jde o další krok k tomu, aby škola přebírala roli rodiny. Místo aby stát řešil skutečné příčiny problémů (alkoholismus, dluhy, nezájem rodičů), přesouvá odpovědnost na školy, a toxické prostředí, ve kterém tyto děti žijí, společně s neziskovými organizacemi tiše toleruje. Tím se stát fakticky podílí na jejich týrání. Sociální pedagogové budou de facto legalizovat zanedbávání svých dětí – když rodič neplní své povinnosti, „ošetří“ to škola.
Finance na tyto pozice budou školy brát z již tak napjatých rozpočtů. Místo přímé pomoci dětem, například na nákup pracovních sešitů, se peníze nalijí do dalších „podpůrných“ profesí, které problém nevyřeší, pouze ho budou udržovat při životě. Přitom od roku 2010 se rozpočet MŠMT zdvojnásobil. Vidíte dvojnásobnou kvalitu?
Nejen to. Robert Plaga s Andrejem Babišem schválili placení lidí z neziskovek za to, že budou tyto zanedbávané děti vodit do školky, kde dostanou „alespoň jedno teplé jídlo denně“, jak při diskusi v Milovicích pravil pan Plaga. To je život, pane Plago? Přijde Vám normální vyhladovělé děti lákat na jídlo do školy a rodiče nechat bez povšimnutí? Chápu. Člověk v tísni by neměl koho šlechetně zachraňovat.
Důsledkem bude tlak na školy, aby „nekriminalizovaly“ problémové chování dětí, protože přece jsou znevýhodněné. To se už dnes děje v Německu. Jistě jste zaznamenali článek na Novinkách, pojmenovaný Při útoku utečte a menší incidenty nehlaste. Píše se v něm o manuálu, který instruuje německé učitele, co mají dělat při napadení žákem. To chceme?
Sociální pedagogové budou tlačit na učitele, aby neřešili agresivní chování žáků přísně, ale „v rámci podpory“. To povede k dalšímu poklesu kázně. Tento koncept je typickým příkladem pokrytecké sociální politiky, kdy stát raději vytváří nové úředníky, než aby řešil jádro problému – rozpad rodin a odpovědnost rodičů.
MŠMT není ministerstvem školství, ale ministerstvem neziskovek
Nejhorším aspektem celé novely je fakt, že nebyla napsána ve prospěch dětí, učitelů nebo rodičů, ale na popud neziskových organizací, které na těchto změnách přímo vydělávají. Neziskovky, tlačící inkluzi a sociální projekty, otevřeně lobbovaly u poslanců, protože novela znamená obrovské finanční toky do jejich projektů (školení, metodiky, „odborné“ služby), přestože většina učitelů a rodičů s nimi nesouhlasí.
Proč se to děje? Mnoho úředníků z Ministerstva školství má vazby právě na neziskové organizace, které v otevřeném dopise za přijetí novely Školského zákona lobbují. To také vysvětluje, proč MŠMT ignoruje hlasy lidí z praxe. Aktivista je v očích MŠMT „expert“, vystudovaný učitel „pedagogická veřejnost“.
Tento zákon je aktivistickým projektem, nikoliv odborným řešením. Neziskové organizace si prostřednictvím ministerstva prosadily změny, které jim zajistí financování, ale které reálně poškodí naše děti a školství obecně.
Ještě je čas se proti této novele postavit. Rodiče, učitelé a ředitelé by měli apelovat na poslance, aby tento zákon odmítli. Pokud projde, bude to znamenat další krok k podřízení školství zájmům ideologů a neziskových organizací na úkor dětí.
Napište svým poslancům. Protože pokud to neuděláte, budou dostávat jen dopisy od levičáckých aktivistů a žít v představě, že tak je to správně a že si to jejich voliči skutečně přejí. Kontakt na poslance PČR je ZDE.
Zdroje: Vládní návrh školského zákona ZDE), novinky.cz (ZDE)
_20250101.jpg "archiv")
Vložil: Stanislav Korityák